Paní učitelka a David..
poděkování
Loučení s blízkým a milovaným člověkem je vždy těžké. Obzvláště těžké je pak loučení s mladými lidmi. Když najednou jsou to dva lidské životy, je smutek na duši o to hlubší. Zpráva o úmrtí paní učitelky Romanky Jůzové a jejího syna Davida nás nejen zasáhla, ale sevřela naše srdce velikou bolestí.
Paní učitelka byla žákyní této školy, školy, na které učila její maminka paní Mgr. Alena Jůzová, kam chodili oba její synové, starší Tomáš a mladší David. V roce 2011 se na školu vrátila jako učitelka na 1.stupni.
K nám, kolegům, byla vždy vstřícná, ochotná, pracovitá a milá. Své laskavé srdce by rozdala, svoji pracovitostí byla příkladem. Její povinnosti nekončily zvoněním, věnovala se dětem i po škole. Vedla kroužek gymnastiky, přírodovědný kroužek, dopravní výchovu, brala na sebe spoustu úkolů, prostě nedokázala nikdy říci, neudělám, nepomohu.
David byl na začátku cesty, byla před ním volba povolání, nové nepoznané. Leč nebylo mu dopřáno.
Děkujeme oběma za dny i roky, které jsme s nimi prožili, věřím, že na ně nezapomeneme.
Touto cestou děkuji všem, kteří přišli uctít památku Romanky a Davida, ochotným a vstřícným občanům z Vendolí, kteří na svoji paní učitelku a jejího syna nezapomněli.
Věra Hanusová
27.07.2015 | Mgr. Věra Hanusová
