POJĎME NA TO BÁSNÍ

Básničky pro radost

V době domácí výuky dostali naši žáci možnost projevit svůj básnický talent. V rámci českého jazyka skládali básně na aktuální téma. Zde jsou jejich milá dílka, věříme, že Vás pobaví. Myslíme na budoucnost a těšíme se do školy.

ADAM SCHEJBAL, 6.B
Škola je zavřená, třídy jsou prázdné,
kdy se tam vrátíme, není nám jasné.
Doma se učíme, píšeme testy,
i když je práce dost, je to i hezký.
Ráno se vyspíme, nezvoní budík,
nikdo nás nehlídá, není tu školník.
Chvíli to bylo fajn, už je to nuda,
co já bych za to dal, ať už je škola!

IVETA PROSECKÁ, 7. B
Jednoho březnového rána
donesla se k nám smutná zpráva,
vir pronikl až sem k nám
a to nikdo nečekal.
I když lidé věděli,
že vir je i v Itálii,
rozhodli se na lyže vyrazit.
vrátili se domů nakažení,
poté do práce šli,
A tím ho všude rozšířili. 
Nevzdáváme se a nedáme se,
protože naděje existuje.
Zůstaňme doma a omezme vycházení
pak pandemie brzy skončí.
Opět do práce a školy půjdeme
do té doby to zvládneme.

NIKOLA BUREŠOVÁ, 9. B
Jaro je tu po roce zase zpátky,
netrpělivě jsme odpočítávali každé pátky.
Z domu s radostí vyjdeme,
s kámoši se na hřišti sejdeme.
Venku od rána do večera.
bylo to tak dnes i včera.
Pepa pozval na rande Haničku,
k domu jí donesl nádhernou kytičku.
Franta zase Verunku,
na louce dali si meruňku.
Jaro je to nejkrásnější období,
když slunce oblohu zdobí.
Všude kolem láska, radost,
na jaře toho nikdo nemá dost.

TEREZA BĚŤÁKOVÁ, 7.A
PSÍ KAMARÁD

Jednou, je to už pár let,
otevřeli jsme si net.
Z fotky na nás kouká štěně,
vypadá tak vyděšeně.
V Trboušanech jsme ho našli,
na krku měl velkou mašli.
Cesta domů není lehká,
štěně pláče, pořád fňuká.
Nečekaně nastal zvrat,
jaké jméno mu jen dát?
Ouško, Ťapka nebo Alíček,
bude to náš milovaný Roneček.
Dlouhá ouška, hnědé oči,
můj svět se kolem něj točí.
Je tak věrný a jsem ráda,
že mám prima kamaráda.
Proto svá srdce pejskům otevřeme,
lásku a oddanost za to od nich dostaneme.

ANETA PROSECKÁ, 7. B
Akrostich

Karanténa nepomáhá vir šíří se po světě jak blesk
Omezení pohybu,zákazy a školní úkoly jsou děs
Remdesivir snad zázračný je  lék
Obětavost lékařů a sestřiček
Nemocní jsou tady i tam
Ale neztrácíme naději
Vir porazíme a k moři vyrazíme
Itálie,Chorvatsko či Řecko navštívíme
Rouška nám vadí
Už těšíme se na počasí jarní
Spolu vše dokážeme a pak už jen to dobré a šťastné z pohádek prožijeme.

DENISA VU, 6. A

Prý tady řádí korona,
má však sílu démona.

Já chráním tebe,
ty chráníš mě.
Spolu ochráníme celý svět!

Dezifekci si nba ruce dám,
na obličej si nesahám.
S kamarády si jen volám!

Máme doma jídla zásobu,
nemusíme tedy z domu.

Máme rádi dědu a babičku,
tajk to vydržíme chviličku.

MATĚJ POPILKA, 7. A
Naše město Svitavy,
zahltili obavy.
Chodíme tu v rouškách,
je to pro nás zkouška.
Viru se však vašich bojí,
vyhýbají se okolí.
My se viru nebojíme,
Společně ho porazíme. 
Škola moje ta mi chybí,
je mi smutno v každé chvili.
Kamarádi moc mi chybí,
na facebooku všechno sdílí.
Do školy se těšíme,
učitelům vše povíme.
Jak nás doma mučili,
u úkolů jme se potili.

SIMONA LIŠKUTINOVÁ, 6. A
Domácí škola

Každé ráno, když teď vstávám,
bratra budím, koukej vstát,
čaj a snídani si dávám,
pak učení si běžím přichystat.

V nové škole jsem už dlouho nebyla ,
už abych se v ní zpátky učila,
z domova se téměř nehnu,
když už, tak na zahradu vběhnu.

Děláme všechno možné,
aby nám to rychle uteklo,
hrabeme, kopeme, stříháme,
někdy si i buřty opékáme.

ZUZANA PROSECKÁ, 7. B
Kdy do školy vrátíme se zas?
Optimismus nechybí nikomu z nás.
Remdesivir-měl by prý pomoci.
O konci,doufáme s každým odbitím půlnoci.
Nemocných přibývá je to jak zlý sen.
A ten se opakuje každičký den.
Vir se rozšířil rychlostí blesku.
I však nezmizel do rozbřesku.
Roušky brzy nebudeme na tvářích mít.
Ulicí zas rozlehne se dětský smích.
S koncem radost uvidíš v očích svých.

ONDŘEJ BÍLEK, 7. A
V čase jarní kráse, byly školy jasné,
pak objeví se virus z Číny
a náhle jsou zhaslé.

Stejně škola není, ale úkolů je stále víc
a tím prázdniny jsou na nic.
I když karanténa je,
i mamka se zasměje,
přestože virus blíží se.

I virus má své jméno,
říká se mu kovid,
a každý už ho zná.
A i když virus blíží se,
my pomoc tu máme,
to jsou milé sestřičky,
co dezinfekci darují,
do příbytku v okolí.

Virus má i dobrou stránku,
že s rodinou se sblížit mužeš
a možná jí i pomůžeš,
protože láska všechno přemůže.

KATEŘINA PAVLÍKOVÁ, 6. A
Karanténa to je nuda,
pořád se jen učíme,
a pak ani ven nesmíme.

Je to kvůli koroně,
berme tu nemoc zákeřně.

Vždyť jen v karanténě zavřený jsme
a ani do školy nesmíme.

Roušky myzí z obchodů,
ušijeme si je spolu.

Já chráním tebe, ty chráníš mě,
společně to zvládneme.

Dezinfekci si na ruce dáme,
na obličej si nesaháme.

Jestli máš rád babičku,
tak to vydrž chviličku.

Do školy se těšíme
a ven chodit budeme.

MARTIN POPILKA, 7. B
Svitavy jsou město naše,
stojí tu i škola naše.
V mírně zvlněné krajině,
rozkládá se bravurně.
Náměstí si měšťané,
postavili z kamene.
Kostel Pany Marie,
Ozdobou je v krajině.
Langerova vila,
srdce parku svírá.

---

20.04.2020 | Mgr. Jakub Velecký